Sport

Poslední halový turnaj SALLER CUP 2010 ve Zlíně zakončili mladí fotbalisté z Elseremo Brumov, ročník 2000 třetím místem.

Poslední únorovou sobotu roku 2010 skončila pro malé fotbalisty brumovského Elserema, ročník 2000, série 12-ti halových turnajů, které měli pro letošní zimní období naplánovány.
Tento poslední halový turnaj se hrál pod názvem Saller Cup 2010 ve zlínské sportovní hale Euronics. Turnaj ve Zlíně se konal za účasti šesti mužstev ( Tescoma Zlín, Elseremo Brumov, 1. FC Slovácko, Sigma Olomouc, 1. FC Valašský Rožnov a FC Vítkovice) v přátelské atmosféře, kterou vytvořili zlínští rodiče a pořadatelé a více méně si přijela všechna mužstva tento turnaj užít.

Přesto se právě tento turnaj stal turnajem plným paradoxů, čili náhlých, neočekávaných a překvapivých změn.
Paradox první – dva dny před začátkem turnaje se omluvilo ligové Brno, že prý nemá kdo s klukama na turnaj přijet ???
Zlínským pořadatelům to přidělalo nemalé vrásky na čele, ovšem nakonec to vyřešili bravurně a systém každý s každým doplnili o dodatkovou část, kdy po základní části první tým hrál semifinále se čtvrtým mužstvem a třetí s druhým, a následně se hrálo i o medaile a umístění celkem.
Takže „díky“ Brnu jsme nakonec hráli o jeden zápas více.
Paradox druhý – vítězem Saller Cupu se nakonec stali kluci z Rožnova, a ač podceňovaní, tak nakonec po zásluze celý turnaj vyhráli.
Paradox třetí – suverénní a nejlepší mužstvo po základní části, které navíc hrálo nejhezčí fotbal s krásnými akcemi na jeden dotek, a všechny zápasy základní části vyhrálo, odjíždělo nakonec bez medaile, když skončilo na konečném čtvrtém místě. Tím mužstvem bylo 1. FC Slovácko.
No a paradox čtvrtý - a pro nás nejpodstatnější, byl výkon našich fotbalistů. Ani mezi dnem a nocí není snad takový rozdíl, jaký předváděli naši kluci v sobotu ve svých výkonech. Na turnaj bylo nominovaných 12 hráčů a dva brankáři, jelikož jsme chtěli dát prostor skoro všem klukům z ročníku a střídat pravidelně tři čtyřky. Jenže nakonec s námi nejeli dva klíčový hráči pro defenzívu Jirka Vítek a Dan Zvoníček, a i proto byl v některých zápasech výkon, takový jaký byl.

První zápas nás čekali hráči Valašského FC. Hra nebyla nejhorší a i šance jsme si vytvořili, jenže se kluci potýkali s těžkým futsalovým míčem, ale hlavně s výtečným brankářem Rožnova Slovákem, kterého nemohli překonat ani z těch největších „loženek“. No a když byli navíc velmi nedůrazní v osobních soubojích, tak stačily Rožnovu dvě šance a rázem v utkání vedl 2:0. V závěru zápas zdramatizoval Martin Šánek, když našel konečně recept na překonání rožnovského brankáře a snížil na 1:2, jenže víc už kluci nestihli a úvodní utkání prohráli.
Ovšem jestli první zápas byl špatný z hlediska výsledku, tak následující utkání proti 1. FC Slovácku, byl z kategorie hororu pro kluky, trenéry a rodiče po všech stránkách.
Se Slováckem jsme až do soboty měli výbornou bilanci, kdy jsme s nimi ještě nikdy neprohráli, respektive jsme vždy vyhráli, a to ani jak v hale, tak ani venku. Jenže po sobotě již to pravda není. Možná i pod tímhle dojmem kluci k zápasu přistoupili, jako že se Slovácko snad porazí samo! Jenže ti nás vyvedli z omylu hned v úvodu zápasu.
Rozehra Slovácka, jejich útočník proskočil i s míčem mezi našimi čtyřmi !!! hráči, kteří jej nedokázali ani za cenu faulu zastavit a následně podél brankáře otevřel skóre zápasu Brumov – Slovácko 0:1 po 5 vteřinách. Děs.
Jenže tím vše teprve začalo, hráči Slovácka jsou všeobecně lepší na míči než naši borci, jenže my nestíhali ani v rychlosti, ani v důrazu, prostě v ničem.
A tak jsme inkasovali další branky a po půlce zápasu jsme byli zralí na ručník. Po 17-ti minutách hrůzy a utrpení se konečné skóre zastavilo a na výsledkové tabuli svítil nápis Brumov – Slovácko 1:8 (Michal Martinka) .
Historicky se jedná o naši nejvyšší prohru na jakémkoliv turnaji vůbec. O tom co se dělo následně v kabině, je zbytečné zde popisovat.

Jenže asi je dobře, že jsme tímhle výsledkem prohráli, protože kluci potřebovali spadnout z hrušky na zem a názorně viděli, kde mají rezervy a nedostatky.
Třetí zápas proti Vítkovicím, byl jako vyměněný. Od začátku se kluci vrátili ke své hře a výsledek se dostavil a Vítkovice jsme porazili s přehledem 3:0 ( Adam Pecha Martin Šánek a Michal Martinka ).
Čtvrtý zápas proti domácím borcům ze Zlína měl být z našeho pohledu velmi těžký, jelikož Zlín byl největší favorit na domácím turnaji. Jenže hráčům Zlína jakoby domácí prostředí svázalo nohy a my po perfektním výkonu jsme jasně v tomhle utkání zvítězili opět 3:0 ( Martin Šánek, 2x Lukáš Chovančík ).
Po tomhle zápase se nám zase pomalu začal vracet úsměv na tváře a už jsme pomalu vybírali, koho bychom chtěli do semifinále.
Jenže nám ještě v cestě stála Sigma Olomouc. S tou jsme po průměrném výkonu remizovali 1:1 (Ondra Křápek). Tento výsledek pro nás nic podstatného neřešil, ale spíš rozhodl o tom, že ze čtvrtého místa postoupila Tescoma Zlín a Sigma skončila pátá a hrála s Vítkovicemi o konečné páté až šesté místo.
Semifinálové dvojce tak byli následující Brumov – Rožnov a Zlín – Slovácko. Naše touha byla vrátit jak Rožnovu, tak i Slovácku porážky ze základní části.
A to se nám podařilo pouze napůl, jelikož perioda našich výkonů se v semifinále opět vrátila, tam kde ráno začala. Výkon opět tragický a Rožnov nás ten den již podruhé porazil ( a zaslouženě ) 3:0.
Jelikož ale Zlín Slovácku oplatil porážku ze skupiny a porazil do té doby „neporazitelné“ hráče Slovácka 4:1, tak jsme dostali i my šanci na reparát v zápase o třetí místo. A reparát nám vyšel na jedničku, když kluci do puntíku splnili všechny taktické pokyny trenérů.
Nechali jsme Slovácko hrát na jejich polovině kombinační fotbal, ovšem pokud se dostali na naši půlku, tak byli okamžitě napadáni a trestáni z brejků.
Tentokrát po sedmnácti minutách svítil na ukazateli stav skóre:
Brumov – Slovácko 3:0 ( Martin Šánek, Adam Pecha, Michal Martinka ) a kluci tak dokonale odčinili vysokou porážku z rána a vybojovali bronzové medaile.

Konečné pořadí Saller Cup 2010:
1. 1. FC Valašský Rožnov
2. Tescoma Zlín
3. Elseremo Brumov
4. 1. FC Slovácko
5. Sigma Olomouc
6. FC Vítkovice

Pro Naše Valašsko info zaznamenal a sepsal Ivan Pecha