ROZHOVORY

Rozhovor s Pavlem Šupolem

Naše cesty za zajímavými lidmi vedou dnes za mladým mužem, jehož jméno řadě lidí v současné době možná ještě mnoho nepoví. Když však k tomuto jménu přidáme další upřesnění či doplnění – novokněz, Rádio 7, hudba, Valašské Klobouky, pak už, myslím, řada z Vás zbystří a do myslí se jim vkrádá jméno Pavel Šupol.
Ano, je to tak. O rozhovor jsme tentokrát požádali rodáka z Valašských Klobouk, budoucího novokněze Pavla Šupola.

1. Dobrý den, protože pro řadu lidí je dnes Vaše jméno možná méně známé, prosím proto nejdříve o krátké představení.
„Narodil jsem se sice na Slovensku, ale již po prvním roce mého života jsme se stěhovali do Klobouk. Vyučil jsem se tesařem a udělal si maturitu. Po ní jsem nastoupil na stavební fakultu do Brna, kde jsem ve třetím ročníku prožil těžkou životní situaci, kdy jsem poprosil Boha o pomoc a chtěl jsem, aby se změnil můj vztah k němu jen z klasického chození do kostela v opravdový vztah. On to udělal a já cítil, že v té nejtěžší době mě podpíral. Pak jsem 3 roky odmítal myšlenku, že bych mohl jít do semináře a nakonec jsem tam podal přihlášku, nastoupil a od prvního probuzení jsem měl v sobě vnitřní radost a pokoj. To mi dávalo jistotu, že jsem na správném místě“.

2. Přečetl jsem si o Vás na internetu několik materiálů. Z Vašich slov pro mě vyplynulo, že cesta ke kněžství byla u Vás poměrně složitá, nebo lépe řečeno, Vaše rozhodování nebylo jednoduché a jednoznačné. Jak své rozhodnutí vidíte dnes?
„Nebylo lehké v tom, že jsem měl zkreslenou představu o Bohu a myslel jsem si, že Bohu může sloužit pouze člověk dokonalý. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že Bohu nejde o naši minulost, ale o naši snahu dělat teď něco se svým životem. Když jsem toto pochopil, postupně jsem si začínal připouštět myšlenku, že i já bych jednou tím knězem mohl být“.

3. V roce 2008 jste dostudoval Cyrilometodějskou teologickou fakultu v Olomouci a nyní procházíte praxí na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Co je obsahem takové praxe? Pokud učíte, pak by mě zajímalo, co Vás více naplňuje a láká, zda učit studenty nebo práce ve farnosti?
„Na gymnáziu pomáhám s duchovním programem knězi P. Pavlovi Stuškovi. Nabízíme studentům možnost modliteb, mší svatých, příprav na křest, biřmování. Otec Pavel se rozhodl využít mých zkušeností s hudbou, takže jednou do měsíce jsem měl videoklipový večer na různá témata. Dále mám na starosti ministranty. Taky zajišťujeme výuku náboženství. Já učím všechny studenty prvních ročníků, což je skoro 120 studentů. S těmi jsem měl jednotlivě rozhovory, abychom se více poznali. Praxe zde je rozmanitá, nejspíš jsem nevyjmenoval vše. Jestli mě láká více učit? Záleží na farnosti, kde budu v budoucnu působit, ale většinou kněz i učí a to právě náboženství, takže má oboje spojené v jedno, kněžství i učení“.

4. Jak se připravujete na primiční mši svatou, kdy bude a co všechno bude obsahem této slavnosti?
„Přípravy jsou v plném proudu, sice si připadám z časového hlediska, že některé věci nestíhám, ale věřím tomu, že i s pomocí všech lidí ochotných přiložit ruku k dílu se to vše podaří. Týden před svěcením nás čeká duchovní cvičení. Tento týden v sobě zahrnuje ztišení, kdy se snažíme vypustit zbytečné mluvení a více v modlitbě naslouchat Bohu. Pak 27. června máme kněžské svěcení v 9:30 v olomoucké katedrále sv. Václava. Primiční tedy první mše svatá v rodišti novokněze bude 6. července v 10 hodin na náměstí ve Valašských Kloboukách. Při ní budeme společně Bohu děkovat za dar kněžství, protože papež Benedikt XVI. od 19. června při příležitosti 150. výročí úmrtí sv. Jana Maria Vianneye, faráře arského, vyhlašuje na období od 19.6.2009 do 19.6.2010 Rok kněží. Je krásné, že zatímco já budu slavit svou první mši svatou, budu ji slavit společně s naším rodákem P. Josefem Srbákem, který týden poté bude slavit přesně 40 let od své primiční mše svaté. A právě před těmi 40 lety vycházel z našeho domu, kde teď bydlíme.
Protože se znám s některými českými a slovenskými hudebníky osobně, samozřejmě jsem je pozval na tuto slavnost, což oni velmi vděčně přijali a tím vznikla myšlenka na hudební festival. Ten začne na náměstí od 14 hodin a vystoupí při něm jak domácí kapely Adorare a Miracle Maker, tak taky hosté ze Zlína Mrrk, z Prešova Timothy a asi lákadlem pro mnohé bude vystoupení Ládi Křížka s kytaristou Radkem Krocem. Chtěl bych, abych se právě i v průběhu tohoto festivalu mohl setkat s co možná největším počtem lidí, kteří na tuto slavnost přijmou pozvání“.

5. Myslím, že je jenom dobře, že se dnes řada kněží zapojuje také do veřejného života, ve volném čase provozují své záliby a koníčky. O Vás je známé, že pro Vás má velký význam hudba a že jste dokonce externím spolupracovníkem Rádia 7. Zajímá Vás jen hudba křesťanská nebo si rád poslechnete i něco moderního, tvrdšího nebo třeba dechovku? Máte své oblíbené zpěváky či skupiny?
„Spíše se mi líbí věci rokovější, někdy sáhnu i po tvrdším žánru. Vzhledem k časovým možnostem si spíše poslechnu něco z té křesťanské hudební scény, abych byl neustále v obraze. Když mám chvíli, rád zavzpomínám na staré dobré časy a poslechnu si třeba Kreyson, z těch křesťanských mě hodně zaujal Jeremy Camp, poslední album U2 je úžasné a těším se na jejich koncert a z těch tvrdších kapel si někdy rád pustím třeba Skillet, Red, Pillar či Demon Hunte“.

6. Jak by jste řešil, pokud by jste jako kněz musel pracovat na takovém místě a v takových podmínkách, které by neumožňovaly pokračování činnosti oblasti hudby?
„Musel bych se s tím vyrovnat, ale nevidím to jako problém. Vždy jsem bral hudbu jako prostředek k rozhovoru o víře a přestože se jí hodně věnuji, dovedu si představit i působení bez ní. Dokonce jsem na začátku mé praxe zde zvažoval, jestli to ještě časově zvládnu. Sice časovou krizí hodně trpí web, ale stále se věnuji jak přednáškám, tak spolupráci v rádiu. Teď jsem byl dokonce opět požádán o spolupráci na novém hudebním pořadu v Tv Noe“.

7. Hrajete na nějaký hudební nástroj?
„Je to paradox, že ačkoli hodně o hudbě mluvím, ještě jsem se neprokousal k tomu, že bych se na něco naučil hrát“.

8. Naše čtenáře bude jistě zajímat Váš kontakt se zpěvákem Láďou Křížkem.
„K Láďovi jsem se dostal přes jeho dlouholetého přítele Josefa Kořenka. Ten mi přednášel na fakultě a když se dozvěděl, že dělám přednášky o hudbě s pouštěním klipů, tak se hned zmínil o Láďovi, že by jej to hodně povzbudilo. Když jednou Láďa vystupoval v Olomouci, tak jsme se setkali a asi 2 hodiny si povídali o hudbě. Díky tomu jsem se pak za ním vydal do studia, kde jsem s ním udělal rozhovor do diplomky a zpracoval jsem jeho cestu k víře. Tam taky Láďa vyslovil své přání, že by rád jel někam na křesťanský festival. Už se podíval na křesťanský metalový festival do Švýcarska a společně jsme vyrazili na největší festival na Slovensku CampFest, kde jeho vystoupení formou besedy sklidilo obrovský úspěch“.

9. Myslíte si, že situace, že je člověk vychováván ve víře tzv. od malička nebo když k víře dospěje nějakým způsobem až v dospělejším věku, má vliv na hloubku či opravdovost víry?
„Myslím si, že to nehraje roli. Důležité je, zda člověk přijme naplno Boha do života a žije podle víry“.

10. Jaké máte další záliby? Co sport, auta, cestování, dokážete se jít pobavit mezi mladé lidi třeba na diskotéku? Máte nějaký sportovní výkon, kterého si ceníte ?
„Rád jsem si někam vyrazil na kole nebo ještě na studiích v Olomouci jsem si rád zašel zahrát floorbal. Zde na gymnáziu to ovšem vycházelo v čase, kdy jsem měl nějakou povinnost. Takže se sportem jsem momentálně pozadu. Zde na internátě mají studenti taky několikrát do roka diskotéku, a když jsem se tam objevil, tak se to neobešlo bez toho, že by mě nevytáhli na parket. Tak jsem zavzpomínal, jaké to bylo dřív, kdy jsem chodil velmi rád tančit, ukázal jsem pár tanečních kreací a sklidil jsem pochvalu slovy: „Teda hustý, mysleli jsme, že začnete už i na hlavě…“ Sportovní výkon? Vím, že jsem jezdil reprezentovat základní školu na závody, ale už si skoro nevzpomínám, jak jsem se nejlíp umístil. Dnes dávám spíš přednost nějakému výšlapu do hor, tak jsem si loni užil jak Dolomity, tak Roháče“.

11. Když jsem si četl jakým způsobem jste si musel přivydělávat při studiu, zajímá mě, zda by jste se ještě některou z prací, které jste dělal, dnes dokázal živit?
„Nejvíce mě bavila práce kolem údržby zeleně, to jsem si krásně vyčistil hlavu od psychického vypětí, které při studiu bylo. Ale netroufnu si říct, jestli bych se tím chtěl živit“.

12. Víte už kde budete v budoucnu působit? Dokážete si představit práci ve farnosti, kde jsou podmínky daleko těžší a složitější než ty, které znáte z Valašska? Mám na mysli špatně udržované kostely a fary, malá účast věřících atd.
„Kde budu působit zatím nevím, dozvíme se to těsně před svěcením. Několik takových míst s malým počtem věřících jsem měl možnost poznat a zjistil jsem, že tam sice těch lidí není tolik, ale kdo už přijde, tak ví, proč tam je a může se pro vás stát i v těžkých podmínkách obrovskou oporou“.

13. Jak se díváte na práci kněží – misionářů?
„Asi záleží na schopnosti každého individuálně umět se přizpůsobit prostředí, do kterého přichází a nechtít jej předělat na prostředí, ze kterého vyšel. Jejich služby si vážím a myslím si, že vzhledem k obrovskému úbytku kněží jim budeme čím dál více vděční za jejich službu“.

14. Znáte hudební festival Hradní tóny, jehož 14. ročník se tradičně pořádá na brumovském hradě? Byl jste na něm někdy nebo se pořadatelé na vaši návštěvu mohou teprve těšit?
„Festival znám, několik posledních ročníků jsem mu dělal propagaci na našem webu. Některé ročníky jsem směl navštívit i osobně“.

15. Vaše oblíbené místo v České republice a kde by jste se chtěl podívat mimo Česko?
„Oblíbené mám Beskydy, kde jsem teď mohl trávit několik víkendů a taky kouzelnými se pro mě staly Jižní Čechy“.

16. Máte nějaké životní krédo, kterým se řídíte a které Vám pomáhá překonávat ty horší životní situace, které přichází na každého z nás?
„Je to verš, který mi poslala kamarádka, když jsem šel v Brně na stavební fakultě na velmi těžkou zkoušku z betonových konstrukcí a musel jsem udělat. Ten verš je z Bible a zní: „Na něj hoďte všechnu svou starost, vždyť jemu na vás záleží.“ (1 P 5,7) Díky tomuto verši jsem šel na zkoušku velmi klidný, udělal jsem a od té doby se mi tento verš často vybaví v těch těžkých situacích. Proto jsem si jej dal i na primiční oznámení“.

17. A co chcete říct našim čtenářům na závěr tohoto rozhovoru?
„Rád bych vás pozval ke společné oslavě Boha mou primiční mší svatou a následným festivalem. Chtěl bych, abychom se tímto dnem povzbudili ve víře a v konání dobra. Více informací naleznete na našem farním webu: http://www.faraklobouky.cz/primice.htm „.

Stanislav Floreš - NAŠE VALAŠSKO info